Označení nosná příčka je dosti nepřesné. Ve skutečnosti se jedná o stěnu, která je určena pro přenos zatížení a je označována jako nosná stěna.
Vyzdívání stěny se provádí společně s obvodovými konstrukcemi před položením stropů (kvůli ztužení stavby, které se provádí železobetonovým věncem). Konstrukci je nutno přímo navázat na nosnou konstrukci.
K volbě nosné příčky, nikoli nenosné, nás vedou zejména statické důvody.
Nejčastěji se používají pro ukládání stropní konstrukce při rozlehlých půdorysech. Hlavním důvodem je ekonomické hledisko, protože při zmenšování rozpětí nosných prvků pro strop se zmenšuje i potřebná tloušťka konstrukce.
Nosné příčky se využívají nejen kvůli rozponům stropních nosníků, ale i v případech, že v poschodí se rozpíná nosná stěna nebo jiný prvek, který přenáší zatížení domu (sloupek střešní konstrukce aj.).
Jelikož se jedná o nosné konstrukce musí být zajištěny záležitosti tomu odpovídající. Pod nejnižší příčkou je nutné zbudovat betonový základ (stejný jako u obvodového zdiva) pro přenos zatížení do základové zeminy. Vytvoření otvorů znamená oslabení, a tak je nutné provádět nosné překlady (železobetonové, keramické, pórobetonové) stejné jako u obvodových stěn (bez teplené izolace).
Ke stavbě nosných příček se musí (měl by se) používat stejný materiál jako u obvodových stěn. V případě nevhodné kombinace může v průběhu užívání stavby dojít k tvorbě trhlin v koutech a jiných místech napojení (pórobetonové tvárnice není vhodné kombinovat vůbec s jiným materiálem, kvůli svému chování při změně teplot).
Ke stavbě jsou nejčastěji požívány stavební systémy z keramiky, pórobetonu, popř. železobetonu. Sádrokartonové nosné příčky se neprovádí.