Materiály, které používáme na výstavbu nosných částí střechy, se u plochých a šikmých střech neliší. Pokaždé jde o vlastnosti materiálu, které mohou ovšem ovlivnit i tvar střechy. Pro subtilnější konstrukce budeme spíše používat ocelové konstrukce než dřevěné apod.
Ve výjimečných případech se u stavby rodinných domů používají ocelové konstrukce střech. Jedná se zejména o záměr architekta či jiný estetický důvod. Celá soustava (většinou příhradovina) je smontována v továrně a na stavbu dovezena, tam se ukládá na obvodové konstrukce a patřičně zajišťuje přivařením a zavětrováním ocelovými prvky (lany apod.).
Nevýhodou je použití požárních a antikorozních nátěrů, které je zapotřebí pravidelně obměňovat, a vysoká pořizovací cena (včetně dopravy).
Jedná se o další méně využívaný způsob řešení nosné konstrukce střechy u rodinných domů. Podobně jako u ocelových střech se jednotlivé prvky zhotovují prefabrikovaně, na stavbu se dováží a ukládají se na železobetonové věnce. Tvar konstrukce se řeší jako příhradový, což znemožňuje využití půdního prostoru jako podkroví. Výhodou této realizace je schopnost odolávat požáru a vysoká životnost (objemová stálost a pevnost). Nevýhodou je cena za pořízení a likvidace prostoru podkroví.
Při stavbě rodinných domů se nejběžněji používají tradiční dřevěné soustavy (smrkové nebo borové dřevo). Velkou výhodou je vytváření jednotlivých prvků na stavbě (ale i ve fabrice) a montáž. Na stavbu krovů se používá co nejvíce vysušené dřevo (max. vlhkost může být 18%), jež je zbavené veškeré kůry a organických zbytků.
Před použitím na střechu je nutné dřevo opatřit ochranným nátěrem nebo tlakovou impregnací, a tak jej chránit před napadením plísněmi, dřevokaznými houbami, vlhkostí, požárem a jinými vlivy, které by ovlivnily únosnost krovu.
Nejvíce používaným typem soustavy je hambálkový krov (dříve se využívala stojatá stolice apod., ovšem ty se neodpovídají dnešním nároků na bydlení a ceně), který umožňuje otevření půdního prostoru. Základním nosným prvkem jsou dvě šikmé krokve, které jsou v minimální výšce 2,6 m nad podlahou spojeny vodorovným hambálkem (dřevěný trám) ve vzdáleností od sebe 1 – 1,2 metru. Celou konstrukci střechy je nutné zavětrovat příčnými latěmi, které se kladou šikmo přes čtyři pole (krokve).
Pokud prostory podkroví nechceme využívat, tak je nejlepším způsobem vyhotovení střechy z dřevěné příhradoviny (soustava trámů a sloupků, spojeny ve svých stycích ocelovými spojkami). Prvky se vyrábí v továrně, popř. na stavbě, a vzhledem ke své štíhlosti jsou stejně únosné jako klasická vaznicová soustava.