Pro prosvětlení půdního bytu můžeme zvolit jak fasádní okna ve štítových stěnách, tak vikýře, velká ateliérová prosklení, ale nejčastěji volíme střešní okna. Lze také tyto varianty šikovně zkombinovat lépe po odborné konzultaci s architektem. Umístění prosvětlovacích ploch je omezeno uspořádáním krovu a závisí na ploše podkrovních místností. Projektant navrhne počet a velikost oken v souvislosti na světelnou pohodu obyvatelného prostoru. Samotný typ oken si může zvolit investor sám, dle nabídky na trhu a finančních možností. Jakýkoli otvor ve střešní konstrukci je v zimním období náchylný na únik tepla, naopak v létě se nám z krásného bytu může stát skleník. Proto je nezbytnou součástí oken doplňkový sortiment (žaluzie, rolety, svinovací sítě apod.).
Jsou to prosklené prvky v rovině střechy, které nemění tvar střechy a slouží k vhodnému prosvětlení podkroví. Umožňují dopad světelných paprsků shora, což je výhodou v bytové zástavbě. Mohou se umisťovat samostatně mezi krokve nebo se dají shlukovat do velkých zasklených ploch.
Fantazie neklade meze, střešní okno může ze šikmé roviny pokračovat až do svislé obvodové stěny, čímž je zajištěno lepší osvětlení a zároveň zaručí lepší kontakt s okolím.
Při návrhu oken je dobré vědět, na kterou světovou stranu jsou orientované. Okna orientovaná na západ a jih jsou dlouho vystavena slunečním paprskům. Ranní slunce získáme orientací okna na východ, naopak západ slunce můžeme pozorovat z okna orientovaného západně. Při návrhu střešních oken by se nemělo zapomínat na možnost vhodné kombinace s okny ve štítové stěně, které mohou architektonicky doplnit fasádu objektu. Hlavní výhodou je lepší přirozené osvětlení podkroví z více stran. Již při návrhu oken se musí brát zřetel na rozmístění nábytku a úložného prostoru.
Minimální skladební rozměr okna vyplývá z konstrukce krovu, popřípadě se provede trámová výměna. Při objednání oken do sestavy bývají minimální rozestupy oken vedle sebe 14 cm a nad sebou 10 cm. Při strmější střeše se zmenšuje osvětlení podkroví, to se dá vyřešit umístěním oken nad sebe. Kde dolní hrana okna musí být max. ve výšce 120 cm a horní hrana min. 180 cm od podlahy. Optimální výhled nabízí okno, které má umístěnou spodní hranu ve výšce 90 cm od podlahy a nerušený výhled ve stoje z okna zajišťuje umístění horní hrany v rozmezí 180 – 220 cm. Tyto hodnoty jsou doporučené proto, aby se dalo pohodlně větrat a zároveň bylo vidět částečně do exteriéru. Samozřejmě při řešení ateliéru či atypického prostoru se prosklení řeší individuálně s architektem. Na světelnětechnickou pohodu platí zásada, že zasklená plocha by měla představovat 10% plochy podlahy.
Dle konstrukce otvírání oken, rozlišujeme dva typy. Klasické střešní okno kyvné, které má umístěnou otevírací madlo v horní části. Pokud je okno osazeno příliš vysoko, dá se dodatečně vybavit spodní klikou. Zdvihací výklopné okno, které se dá zdvihnout až do vodorovné polohy, má otevírací kliku ve spodní části a je vhodné pro výše osazená okna.
Dle materiálu rozlišujeme střešní okna dřevěná (nejčastější), vyrábějí se však i z hliníku, v kombinaci hliníku a dřeva, či z plastu.
Slouží k přivedení světla do podkroví a zvětšení vnitřního šikmého prostoru podkroví.
Vikýř je vertikální prosklená střešní konstrukce vystupující z roviny střechy. Je to složitější konstrukční prvek než střešní okno, který může architektonicky doplnit vzhled střechy. Díky svislému zasklení přivádí méně světla do prostoru než střešní okno a je i více náchylné na únik tepla. Proto se klade vysoký nárok na samotnou realizaci spojenou s většími náklady, protože je nutné dodržet nároky na zateplení a vodotěsnost.
Existuje mnoho typů vikýřů. Jedním typem je vikýř, jehož vertikální plocha je zarovnaná s obvodovým pláštěm budovy. Působí architektonicky velmi přirozeně, ale nevýhodou je nutnost přerušení průběhu okapu střechy a následné odvodnění každé části okapu samostatným svodem. Lepší variantou je zasunutý vikýř bez přerušení průběžného okapu, který je konstrukčně vhodný na většinu střech. Také může být zasunut do střešní konstrukce a tvořit lodžii.
Na světelnětechnickou pohodu se doporučuje minimální plocha oken 1,25 m2 v místnostech do hloubky 5m a 1,5 m2 u místností s větší hloubkou. Doporučené rozměry zasklení jsou šířka nejméně 1 m a výška 1,25 m. Zároveň je dána max. výška parapetu 1,2 m a horní hrana prosklení by měla být min. 1,8 m nad podlahou, aby byl umožněn výhled z okna i sedící osobě.
TIP: Zjistěte více o půdních vestavbách.