Sádrové desky, které se dají k montáži příčky použít, jsou vlastně dvojího typu. Rozlišujeme desky sádrokartonové a desky sádrovláknité, jejich rozdíl tkví ve způsobu výroby. Zatímco deska sádrokartonová se skládá ze dvou vrstev kartonu, mezi nimiž je sádra, v sádrovláknitých deskách je sádra zpevněna již jednotlivými celulózami vlákny. Sadrovláknité desky jsou velmi homogenní – ve všech místech materiálu mají naprosto stejné vlastnosti, které jsou lepší než u desky sádrokartonové.
Pokud tedy budete místnost využívat velmi intenzivně zkuste zvolit jako materiál na příčku desky sádrovládknité.
Desky dostanete v tloušťkách 10, 12,5, 15, 18 nebo 20 mm, přičemž pro příčku používáme většinou tloušťku 10 nebo 12,5 mm, popřípadě uděláme dvě vrstvy na sebe. Šířka desek je 1200 nebo 1250 mm. Tyto údaje si dobře zapamatujte! Odvíjí se od nich stavba nosného roštu pro příčky (modulová vzdálenost 600 nebo 625 mm). Na našem trhu jsou pouze dva dodavatelé sádrokartonu, o to kurióznější situace, že každý vyrábí jiný rozměr, a to se liší jen o 5 cm! Pozor, musíte mít všechny desky tedy od jednoho výrobce nebo vám desky na rošt nebudou sedět. Radši si jejich šířku před montáží důsledně přeměřte.
Do sádrokartonových příček se používá izolace minerální (někdy také „kamenná“) vyráběná rozvlákněním čediče. Minerální vlnu dostanete v rohožích nebo speciálních deskách. Nepoužívejte žádný typ polystyrenu, který je velmi hořlavý a nemá žádný vliv na tlumení zvuku a o akustiku jde u příček v první řadě. Více čtěte ve „Výběr izolace“:{$link255} .
Sádrokarton může splnit v konečném výsledku vaše nejdivočejší sny, díky tomu, že většina typů se dá ohýbat jak za mokra tak za sucha, můžete vytvořit nejrůznější obliny a křivky. Řezání desky zvládnete z obyčejným nožem (na řízněte přibližně na 3 místech a zlomte přes hranu) nebo při náročnějších řezech použijte pilu ocasku nebo přímočarou pilu, pro malá zbroušení v řádech milimetrů kotoučovou lištu. Doporučené jsou speciální kotouče pro sádrokarton. Spáry jsou buď bez pojiva na sráz, s tmelem nebo s lepidlem, po přebroušení nejsou téměř znatelné.
Povrchové úpravy jsou téměř stejné jako u plnohodnotné zdi. Jako nátěr můžete použít běžně dostupné barvy a laky. Pokud budete mít pochybnosti o použitelnosti barvy, zkuste zjistit, jestli vlastní atest pro nátěry na sádrové materiály.
U tapet se nemusíte nijak omezovat!
Většina desek je již dopředu penetrována, proto můžete lepit přímo na povrch klasickým tapetářským lepidlem. Tenkovrstvé stěrky a omítky jsou specializované pro sádrokarton a vyžadují základní penetrační nátěr. Nezapomeňte, že běžný sádrokarton nelze v žádném případě omítat běžnými omítkami pro zděné stěny už proto, že není odolný proti vodě! Sádrokarton lze snadno obložit obkladačkami bez toho, abyste museli příčku nějak speciálně zpevňovat nebo zmenšovat rozestupy roštu. V koupelně je samozřejmě vhodné použít zelený voděodolný sádrokarton. Obkladačky přilepte nejlépe tenkovrstvým lepidlem, proveďte základní nátěr, pokud to požaduje výrobce lepidla. Dlaždičky spárujte pružným tmelem. Nikdy si nezjednodušujte práci s tím, že vytmelíte spáry sádrokartonových desek lepidlem na dlaždičky – to není v žádném případě přípustné.