Kvalitní zaizolování stavby je jedním z klíčových kroků vedoucích k dosažení pasivního standardu. Nikoliv však krokem jediným. V porovnání s dalšími opatřeními, jako je investice do kvalitních okenních otvorů, větracího systému a dalších sofistikovaných technologií, patří zaizolování objektu k těm ekonomicky výhodnějším krokům.
Je tomu tak z pohledu cena – výkon. Též fakt, že pro pasivní standard vrstvu izolace pouze zvětšujeme oproti normovým požadavkům, znamená, že investice spojené s instalací tepelné izolace by byly totožné, navyšují se pouze náklady na samotný materiál. Ty v konečném rozpočtu netvoří až tak závratnou položku. Jednodušeji řečeno, cena zateplení s ohledem na celkovou tloušťku vrstvy tepelné izolace neroste lineárně.
Nelze obecně říci, jaká je správná hodnota. Výsledná potřebná tloušťka tepelné izolace se stanovuje výpočtem, tak, aby bylo dosaženo požadovaného součinitele prostupu tepla konstrukcí. Pro pasivní stavby je jeho maximální přípustná hodnota 0,15 W/m2K. Záleží tedy na konkrétní materiálové skladbě konstrukce.
Tloušťka tepelné izolace by nicméně neměla klesnout pod 250 mm. Řádově se bude pohybovat v desítkách centimetrů (250 – 400 mm).
I v této oblasti velice záleží na konkrétní skladbě konstrukce a celém konstrukčním systému stavby. To, co se hodí pro zděné objekty, může být například nepřípustné pro stavby postavené ze dřeva.
Polystyren, hojně užívaný tepelně izolační materiál, je právě vhodný pro stavby zděné. Má dobré tepelně izolační vlastnosti, ale zároveň se vykazuje velkým difuzním odporem. Z tohoto hlediska je tedy naprosto nevhodný do konstrukcí dřevostaveb, které používají principu difuzně otevřené skladby konstrukce. Při jeho užití by v dřevěné konstrukci docházelo ke kondenzaci vodních par a hromadění vlhkosti, což by mělo neblahé důsledky na životnost dřevěné stavby.
Pro dřevostavby je jedním z preferovaných izolačních materiálů minerální vlna, která se, oproti polystyrenu, vyznačuje právě poměrně malým difuzním odporem. Je tedy vhodným řešením. Též oblíbeným řešením je izolace na bázi skelných vláken, která má obdobné izolační vlastnosti jako izolace z minerální vlny. Dalšími možnostmi jsou různé ekologické izolace – izolace z konopí, z ovčí vlny, ze slámy, izolace na bázi papíru, a další. Tyto izolace se prezentují též dobrými izolačními vlastnostmi, nicméně je na místě zvážit jejich životnost. Především u izolace ze slámy či izolace na bázi papíru je upozorňováno na jejich možnou degradaci v průběhu času a jejich nutnou výměnu.
Jednotlivé materiálové varianty se samozřejmě liší i cenově, mnohdy poměrně značně.