Vrtání do venkovních dlaždic využijeme nejčastěji, když stavíme pergolu, nebo nějaké zastřešení venkovní plochy. Není totiž jednodušší způsob uchycení stojin, než jejich zavrtání do podkladu.

Jaký vrták?

Nejprve je nutné zjistit z čeho je vrtaná dlaždice vyrobena. V dnešní době se většina dlaždic odlévá z betonu do připravených forem (například oblíbená zámková dlažba, nebo vymývané dlaždice se zabetonovanými oblázky). Proto volíme nejčastěji klasický vrták do betonu s hrotem ze slinutého karbidu.

I pro dlaždice keramické je vhodné zvolit vrták do betonu, a pokud máme možnost vrtat diamantovým vrtákem, ten je na keramiku úplně ideální. U běžného vrtáku se může stát (zvláště u slabších dlaždic), že dlaždice praskne.

Příprava vrtání

Nejprve samozřejmě díru naměříme a ve středu pověstného křížku uděláme důlek průbojníkem, nebo jiným ostrým hrotem. Důlek zabraňuje vrtáku v poskakování a umožňuje, aby se vrták lépe a přesně chytl tam, kam my chceme.

Menší problém nastane u vymývaných dlaždic. Nejenže se díra obtížně naměřuje a vynáší (díky jejich členitému povrchu), ale také vrták sklouzává po kamíncích. Nejlepší je vyškrábat všechny kamínky v těsném okolí zamýšlené díry. A to nejlépe menším majzlíkem, nebo můžeme použít starý a nepotřebný nůž.

Větší problém nastává u glazovaných keramických dlaždic.

Vrták sklouzává a není téměř možné jej na glazuře udržet na jednom místě.

Glazura se proto musí v místě budoucí díry oškrábat. Na to se dobře osvědčil pouhý kus silnějšího plechu, naostřený nahrubo pilníkem.

Vrtání

Vlastní vrtání probíhá v podstatě stejně jako při vrtání betonu. Vrtáme po malých kouscích, netlačíme přílišně na vrtačku, ani s ní neklepeme ze strany na stranu. Jediný větší rozdíl je příklep. Ten je vhodné použít jenom na silnější betonové dlaždice, jako je například zámková dlažba. Na slabší betonové dlaždice používání vhodné není, mohly by prasknout.

Jestli se chystáte vrtat keramické dlaždice s příklepem, počítejte s téměř stoprocentní pravděpodobností popraskání.