U krbových vložek máme několik variant jak je rozdělit. Asi nejznámější rozdělení je dle materiálu, pokračovat můžeme v rozdělení dle funkce a typu krbové vložky nebo dle tvaru, přikládání a otevírání dvířek či výkonu.
Ocelové – vyrobeny z ocelového kotlového plechu s vystýlkou ze šamotu nebo litiny
Kombinované – plech s litinou, vystýlkou bývá šamot, litina nebo vermikulit
Celolitinové – jednoplášťové bez vystýlek a dvouplášťové s vystýlkou (litina, vermikulit, šamot)
Obecně je kvalitnější litina se svojí dlouhodobou životností. Velmi dobře akumuluje teplo, je odolná proti prohoření, ale zato křehká, což se projeví na tloušťce stěn. Stává se čím dál oblíbenější i přes její vyšší cenu. Litinová topidla bývají řešena jako bezroštová. Ve spalovací komoře je jen nízký kozlík,na kterém dřevo shoří s regulovaným přísunem vzduchu v podstatě beze zbytku.
Litinová vložka se obecně dlouho nahřívá, ale za to dlouhou dobu po vyhasnutí ohně vydává naakumulované teplo.
Ocel je naopak pružný materiál. Silnostěnná ocel se používá také na skelety. Je vhodná, protože dobře snáší teplotní šoky a další pnutí. Nevydrží ale tak dlouho sálat teplo jako dobře nahřátá litina.
Šamotem se vykládají topeniště vložek, napomáhá k rozkladu teplot z bodového působení na plošné, to snižuje případné pnutí materiálu a zatížení konstrukce. Dobře akumuluje teplo. V dnešní době se začíná používat nový materiál vermikulit. Vlastnostmi je blízký šamotu.
Záleží ale vždy na konstrukci samotné vložky. Vhodné jsou právě kombinace. V topeništi se nachází součásti, které jsou nejvíce namáhány. Proto je dobré, když je možnost je vyndat a vyměnit, aniž byste museli vložku složitě vyndavat.
Odstupňování dle materiálu uvidíte i v ceně. Ocelovou vložku můžete koupit již od 7000 Kč. Cena litinových vložek začíná asi na 20 000Kč.
Kvalitu vložky si můžete také pojistit zárukou.
Někteří dodavatelé dávají záruku jen na vnější plášť, najdeme ale i dodavatele se zárukou na celou krbovou vložku i na všechny díly v topeništi. Na litinové krby je záruka od 5–10 let.
Tento typ vložky se obvykle pomaleji rozehřívá, ale zato má větší akumulační schopnost, takže topí i po vyhasnutí. Většinu svého tepla vydávají skrz sklo a pomocí obezdívky. Mezi krbovou vložkou a obezdívkou je potřeba nechat při stavbě asi 6–8 cm mezeru, která zajišťuje ochlazování vložky proudícím vzduchem. Vstup vzduchu do mezery je zajištěn otvory v obezdívce, které jsou vyznačené krbovými mřížkami, jejich povrch by měl být 600–1000 mm2.
Jednoplášťová vložka je vhodnější pro teplovzdušné vytápění. Často se totiž při jejím použití nemusí používat ventilátor jako u dvouplášťových vložek. Stačí jen dostatečné odvětrání krbovými mřížkami. Kvalitní obezdívka totiž tvoří druhý plášť. Prostor pro ohřev vzduchu (mezi krbem a obezdívkou) je tedy mnohem větší, než u dvouplášťů. Vzduch se tak ohřívá pomaleji, ve větším množství, vložka se tedy nemůže přehřát. Ventilátor s termostatem se používá jen v případě vyhřívání vzdálených místností.
U dvouplášťové vložky se teplo předává také pomocí prosklené části a pak se vzduch ohřívá mezi dvěma plášti. Ten je hned pak vháněn zpět do místnosti, takže ji celkem rychle dokáže vytopit. Teplý vzduch pro rozvod se nabírá mezi těmito dvěma plášti, hrozí tu ale přehřátí vložky, proto je vhodné používat ventilátor, který teplý vzduch od vložky odebírá. I u dvouplášťové vložky je nutné nechávat mezeru mezi vložkou a pláštěm a využít ho pro ochlazování vložky. Nevýhodou je tedy částečná závislost na el. proudu, kde při výpadku může vznikat problémy s přehříváním vložky a následným roztrhnutím.
Podle toho, jaké máte možnosti umístění krbu, většinou volíte typ prosklení. Při zvolení typu vložky si určujeme také její velikost. Ta se pohybuje od přibližně od 400 mm-1300 mm. Je to velikost krbové vložky, ne krbu.
Nejjednodušším řešením jsou krbové vložky s čelním rovným sklem.
Blízké jsou jim vložky obloukové, kde je sklo zakřivené a oheň tak může být viděn z širšího úhlu.
Další variantou je boční prosklení (rohové vložky), kdy je prosklena čelní stěna a jedna z bočních stěn. Dle toho se rozeznávají dva typy s levým nebo pravým prosklením.
Velmi zajímavou formou jsou krby oboustranné. Kdy si ohně v krbu můžete užívat ze dvou protilehlých prosklených stran. Takové krby se hodí např. do nových velkých obývacích pokojů spojených s kuchyněmi. Tam krb může prostory příjemně oddělovat a nikoho neochudit o pohled na oheň.
Pro další rozšíření viditelnosti se používá i třístranné prosklení. Je více efektivní, snižuje se u něj mírně výkon, protože vzduch se ohřívá vždy na neprosklené straně, která je už v tomto případě jen jedna. Výhodné na pohled jsou i tzv. panoramatické krbové vložky. Mají dvakrát zalomené sklo, které zaručuje, že plameny vyzařují do větších úhlů a proto je možné je dobře vidět z více stran.