Jak už je z názvu jasné palivem pro tyto krby jsou pelety.
Veškeré spotřebiče, které jsou určeny pro spalování pelet, ať už krbové vložky, nebo krbová kamna jsou koncipovány jako automatické. Celý proces od zapálení až po vypnutí je řízen automaticky a je možno ho regulovat, většinou pomocí dálkového ovládání. Hlavními výhodami je, že není potřeba sušit žádné dřevo a pelety jsou celkem dobře skladovatelné. Spotřeba není tak vysoká jako u klasických krbů. Intervaly přikládán jsou několikahodinové, což velmi snižuje zaprášenost interiéru. K tomu přispívají i samotné pelety.
Když chceme zatopit, obvykle začínáme pomocí dálkového ovládání kamen. Jeho tlačítko start uvede spotřebič do provozu. Kamna se vyfoukají, vyčistí a začínají pracovat. Asi po deseti minutách se pelety nasypané po zapnutí do topeniště zapálí. Do prostoru topeniště se pelety dostávají ze zásobníku pomocí tzv. šnekového dávkovače.
Zapalují se pomocí horkovzdušného zapalovače, který se po zapálení automaticky vypíná. Před zapálením je někdy potřeba doplnit do zásobníku pelety. Vždy to závisí na velikosti zásobníku a jeho aktuálním naplnění. Součástí spotřebiče je termostat. Jsme schopni si nastavit teplotu a tím i výkon spotřebiče. Podle těchto hodnot se pak řídí dávkování pelet k hořáku.
Kamna udržují teplotu buď systémem vypnuto, zapnuto, nebo přejdou na minimální výkon. Při spalování pelet je používáno tzv. sekundárního spalování, což umožňuje získat nejvyšší možný výkon. Ten se pohybuje dle výrobku od 80–90%. Vyhořelé pelety spadají do popelníku.
Kamna, či krby ovládáme díky instalované elektronice. Ne ke každé je automaticky dodáváno dálkové ovládání, pomocí kterého můžete pohodlně měnit výkon.
Kamna je možné nařídit na 2–12 zapálení a vypnutí za den. Lze je naprogramovat na každý den v týdnu. Mohou tedy bezpečně začít topit, než přijdete domů.
Kamna nebo krbová vložka se často připojují do teplovzdušné nebo do teplovodní soustavy. Pro ústřední vytápění se dodávají kamna s teplovodním výměníkem, potřebnými ventily, termostaty a expanzní nádobou.
Časová přestávka mezi přikládáním závisí vždy na spotřebě paliva a velikosti zásobníku, která závisí na vydávaném výkonu. Přesné technické parametry jsou uvedeny v technickém listě spotřebiče. Dobu přestávky mezi přikládáním si přibližně můžete spočítat dle spotřeby kamen na hodinu.
Můžeme tu nastínit aspoň přibližná čísla. U kamen s výkonem od 1,9 kW –7,0 kW se spotřeba pelet pohybuje od 0,5–1,5 kg/hod, maximální doba na jedno naložení je tu 22 hodin, s tím že výkon je v režimu minimum.
U kamen s výkonem od 3–12 kW se spotřeba pelet pohybuje od 0,7–2,7 kg/hod. To zajistí bezpřestávkový provoz v režimu minimum až 36 hodin. U krbových vložek při výkonu 2–10 kW se spotřeba pohybuje přibližně stejně od 0,7–2,2 kg/hod.
Cena se odvozuje hlavně od výkonu. U kamen do 8 kW můžeme najít výrobky od 35 tis. – 55 tis. Kč. Výkon kamen do 12 kW může cenu spotřebiče dohnat až na 80 tis. Kč, průměr je asi 65 tis. Kč. U krbových vložek na pelety není tak velký výběr jako u krbových kamen. Jejich výkon se pohybuje od 2–10 kW a cena je přibližně 70 tis. Kč.
U těchto plně automatických spotřebičů nemůžeme zapomenout ani bezpečnostní opatření. Kamna by měla mít termostat v zásobníku, který zabraňuje jeho přehřátí a zapálení pelet v něm. Dalším opatřením je protivýbuchový ventil, který se otvírá v případě tvorby většího množství plynu.
Důležitý je také přístroj pro měření podtlaku ve spalovací komoře. Ten vypne kamna okamžitě, jak není správný odtah spalin do kouřovodu, nebo je znemožněn přístup vzduchu ke spalování. Příčinou vypnutí mohou být i špatně zavřená dvířka.
V každém z těchto případů se kamna vypnou a je třeba je znovu zapálit. Kamna jsou schopna zobrazit daný problém. Jestliže se jedná jen o výpadek proudu, je možnost naprogramovat kamna tak, aby se po výpadku el. proudu vždy co nejdříve opět nahodila. Díky těmto bezpečnostním opatřením se nemusíme bát toho, že kamna začnou topit již v naší nepřítomnosti. A není třeba je kontrolovat ani během dne.
Materiálové řešení je stejné jako u klasických krbů a kamen. Na nejpoužívanějších částech se používá litina, konstrukce může být i z ocele a obklady pak často z keramiky, litiny a dobře akumulačních materiálů. Obkladové materiály z kachloviny obyčejně zvyšují cenu, dosahuje se díky nim také nižší povrchové teploty a tím bezpečnějšího provozu, hlavně při pohybu dětí.
Potřeba je mít odkouření a to buď pomocí komínu nebo je možno odvést spaliny přes zeď na fasádu. Komínové průduchy jsou požadovány do průměru 150 mm. Nucené odkouření z kamen je pouze 80 mm, zajištěno ventilátorem.
Kotel je závislý na přívodu el. proudu. Požadováno je připojení 230 V.
Kamna, či vložku je potřeba zásobovat palivem jednou za 1–3 dny. Potřeba čištění popelníku je menší. Stačí ho vyčistit jedenkrát za 3 dny až týden. Čištění se samozřejmě odvíjí od typu kamen, velikosti zásobníku a popelníku, velikosti a rozložení výkonu. Jako u klasických krbů a kamen je třeba čistit sklo, na to se používají klasické čističe skla na krby popsaná v článku „příslušenství ke krbu a krbovým vložkám“