Dřevo je jedno z nejoblíbenějších paliv. Na rozdíl od ostatních paliv nezatěžuje životní prostřední a je to jeden z obnovitelných zdrojů. Jako palivové dříví do krbů se používá tvrdé dřevo z listnáčů, které vykazuje i větší výhřevnost. Ta dosahuje až 70%.
Jestliže nemáte přístup k vlastním zásobám a nemůžete si palivové dřevo obstarat sami, existuje již dnes široká nabídka firem pro prodej takového dřeva. Formu, v jaké dřevo dostanete, už si volíte sami. Můžete ho získat například jako** štípané dříví** o délce 30 cm či 50 cm. K dostání je také ve formě polen.
Cena palivového dříví se pohybuje od 900–1700 Kč za m3, nejvíce ji ovlivňuje stupeň zpracování
Za kulatinu se pohybujeme pod 1000 Kč za m3, u nařezaného a štípaného dříví už se cena přiklání k druhému konci cenového rozmezí – 1600 Kč za m3. K této ceně byste také měli připočítat cenu za dopravu, protože pro dříví většinou budete muset docestovat do vzdálenějšího místa, takže cena za dopravu není zanedbatelná.
A jak docílit nejvyšší možné výhřevnosti dřevěného paliva? Především bychom měli používat dřevo se správnými parametry, což znamená, že by mělo být dobře vysušené. Mokré či čerstvě poražené dřevo obsahuje velké množství vody. Při její přeměně v páru se spotřebovává velké množství energie.
Mokré dřevo nejen že hůře hoří a silně kouří, ale také může zapříčinit znečištění kamen, komínu nebo prosklených dvířek. Správně vysušené dřevo na vzduchu obsahuje kolem 15% vody v sušině.
A jak nejlépe dřevo vysušit? Ideální doba na vyschnutí dřeva je cca 2–3 roky, záleží i na druhu dřeva. To by mělo vysychat na krytém, dobře větraném místě, nejlépe chráněném před deštěm. Jestliže chcete schnutí urychlit, je dobré naštípat dřevo na menší polínka.
Při porovnání výhřevnosti dřeva a jiných materiálů zjistíme, že dřevo zatím v žebříčku vede.
Jedny z nejpoužívanějších druhů jsou dub, buk, jasan anebo také habr a ovocné stromy. Výhodou těchto dřev je, že při hoření tvoří velké množství uhlíků, které pak sálá teplo po dlouhou dobu.
Nejpoužívanějším palivem je dub, hoří velmi pomalu, získáme díky němu poklidný oheň. Je ideální jak pro krby, tak krbová kamna. Na rozdíl od ostatních druhů se vysušuje asi dva roky nezakrytý, aby ho déšť mohl očistit od tříslovin. Až po této očistě se uskladňuje na chráněné místo po dobu jednoho až dvou let.
Nejvhodnější pro kamna a krby je buk a jasan.
Rychle vysychají, jednoduše se zapalují a jejich oheň je zářivý.
Musí se po zpracování rychle uskladnit na krytém místě, hrozí jim zahnívání, které oslabuje následnou výhřevnost.
Pro první zátop jsou vhodné druhy listnáčů s měkkými dřevy. To je třeba bříza, lípa, kaštan, topol, vrba, akát. Tyto typy hoří celkem rychle. Pozor například u topolu, kde se při hoření produkuje velké množství létavého popílku a naopak akát rád vystřeluje své uhlíky.
Nejsou vhodné, pro svou velkou rychlost hoření a nižší výhřevnost. Obsahují hodně pryskyřice, která nejenom, že způsobuje nebezpečné vystřelování uhlíků, ale také zanáší a ucpává komíny.
Tyto poznatky nám přináší jednoduchou radu. Roztápějte třískami z měkkého dřeva, jako je třeba smrk a nebo borovice, ale jinak pro další topení využívejte tvrdé dřevo z listnatých stromů.
Určitě se v krbu nepokoušejte spálit žádné chemicky ošetřené dřevo nebo dřevotřískové desky. Znečišťuje to jak topeniště, tak komín a ani vůně by se Vám nelíbila. Mohou tím vzniknou i životu nebezpečné výpary, či exhaláty. Nejlépe je dodržovat palivo předepsané výrobcem nebo dodavatelem.