Chceme-li si tedy kout zbudovat a sestavit sami (nemyslím přímo svépomocí, ale nezakoupením hotového sprchového boxu), asi prvním aspektem našeho rozhodování bude, zda se sprchovou vaničkou, nebo bez. Pokud s vaničkou, budou nás určitě zajímat jejich materiály, druhy a protiskluzové úpravy. Pokud bez vaničky, potřebujeme znát veškeré důležité podmínky správného vybudování a instalace odtokových žlabů, abychom nemuseli po každém mytí vytírat.
Samozřejmě první nás asi bude zajímat tvar – ten musíme zvolit podle prostorových možností Vaší koupelny. K tradičnímu čtverci (min 80 × 80 cm, ale lepší 90 × 90 cm) a čtvrtkruhu totiž přibyl dnes oblíbený obdélník (většinou 80 – 90 cm x 100 – 160 cm), ale i kruh, půlkruh nebo pětihran.
Tvar každopádně přisoudí Vaší nové sprše její hlavní tvář. V obdélných sprchách se pak můžou sprchovat dva lidé naráz, nebo je zde dostatek prostoru pro pomoc při mytí člověku s omezenou možností pohybu.
Dále bychom se měli zajímat o hloubku vaničky. Pokud zařizujeme koupelnu pro člověka s omezenou možností pohybu nebo pro seniora, měla by být co nejnižší (pro invalidní vozík 2 cm). Naopak pokud plánujeme ve vaničce prát nebo koupat malé děti, je vhodnější vanička vyšší. Můžeme též zvolit vaničky zapuštěné do podlahy – to je však například v panelových bytech trochu obtížné a je lepší pořádně se poradit s odborníkem.
A nakonec materiál a protiskluzová úprava, ta je pro naši bezpečnost totiž velice důležitá. Některé materiály lze už s takovou úpravou pořídit (smaltovaná ocel, umělý kámen), některé je třeba o ni obohatit (například dřevěný rošt z exotického dřeva na keramickou vaničku).
Pokud to podmínky dovolují a pokud si místo vaničky přejeme dno sprchového koutu pouze vydláždit, budeme muset dbát na správné vybudování odtokového žlabu a také na vhodný spád. Odměnou nám za to bude nadčasový moderní design a naprostá bezbariérovost.
Odtokový žlab je zabudován v podlaze a jeho kryt lícuje s dlažbou.
Dlažba k němu musí být alespoň v mírném spádu a samozřejmá musí být i velice kvalitně provedená hydroizolace nejlépe asi stěrková, která eliminuje nebezpečné spoje (tady pak ale pozor na lepení dlažby – nesmíme zapomenout na kompatibilitu lepidla a stěrky). Žlab pak odvede veškerou vodu bezpečně do kanalizace a do vlastního prostoru koupelny se nám žádná nedostane. Krycí rošt je odnímatelný, kvůli čištění a drobným opravám provedený většinou z matného, či lesklého nerezu. Hitem je i skleněné provedení, které do koupelny lépe zapadne. Vlastní žlab je tvořen zabudovaným odtokem a kovovým rámečkem se stavitelnými patkami kvůli přesnému nastavení výšky dlažby. Je rovněž opatřen hydroizolačním límcem.