Pasivní stavba představuje další stupeň energeticky úsporného bydlení, hned za „nízkoenergetickými domy“:{$link19} . Vyznačuje se roční měrnou potřebou tepla na vytápění 15kWh/m2 a menší. Dále musí splňovat kritéria jako je celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (tzn. ohřev teplé vody, energie pro elektrické spotřebiče, apod.) a celkovou neprůvzdušnost budovy na určitou hodnotu.
Navrhnout dřevostavbu v pasivním standardu je samozřejmě možné. Stejně jako u nízkoenergetických domů a základních principech jejich výstavby, tak i u principů pro stavbu pasivních domů není materiál konstrukce omezujícím prvkem.
Pasivní dřevostavba je tedy zcela vhodným výběrem. V sousedním Rakousku, kde jsou s výstavbou dřevostaveb podstatně dále než u nás, je dokonce 50% pasivních domů zastoupeno dřevostavbami.
Obecné zásady jsou vesměs totožné jako u nízkoenergetických budov (dřevostaveb), jen ještě o něco přísnější.
Zateplení budovy na takovou míru, aby bylo dosaženo požadované hodnoty součinitele prostupu tepla. (Pro pasivní stavby je to zhruba 0,09 – 0,15, zjistitelné podrobným výpočtem). Materiál zateplení opět není vyhrazen, lze vybírat z celé nabídky dostupných izolací, v závislosti jejich vhodného užití v konkrétní skladbě materiálů.
Velký důraz je kladen na neprůvzdušnost budovy. S tím je spojena nutnost instalace řízené výměny vzduchu, většinou s rekuperací (zpětným získáváním tepla z odváděného vzduchu). V pasivních domech je totiž přirozené větrání okny velice nehospodárné.
Požadavky na správnou orientaci stavby a kompaktnost jejího tvaru jsou téměř samozřejmé, stejně jako naprostá eliminace tepelných mostů a ještě o něco lepší okna.
Pasivní stavby využívají velice sofistikované systémy. Již zmiňovaná výměna vzduchu s rekuperací je většinou doplněna možným ohřevem vzduchu. V tomto případě totiž pasivní stavby totiž nepotřebují „klasické“ vytápění, otopná sezona se v našich klimatických podmínkách snižuje pouze na několik dní v roce. Dále se v těchto stavbách většinou umisťuje systém solárního ohřevu teplé vody.
Úspory na energiích na vytápění dosahují u pasivních domů až k 90%. Vstupní náklady jsou pochopitelně poněkud vyšší, řekněme zhruba o 20–25%.
Návratnost takové investice samozřejmě není z roku na rok. Jedná se o dlouhodobou investici, při současných cenách energií by se dalo hovořit o necelých 20 letech. Čím však ceny energií dále porostou, tím bude celková doba úměrně kratší.